Jaroslav Dušek a Jan Venca Francke: Co má společného herec a muž, který přešel Iditarod

Herec Jaroslav Dušek mluví o tichu, přítomnosti a odpovědnosti za vlastní stav. Ultramaratonec Jan Venca Francke ty samé principy žije tam, kde slova ztrácejí váhu – v mrazu aljašské divočiny při závodě Iditarod.

Co mají společného jeviště a nekonečná bílá pustina? Víc, než se na první pohled zdá. Tento článek – a chystaná beseda – jsou pozvánkou pod povrch komfortu, tam, kde začíná skutečná zkušenost.

Pozvánka na besedu: Když se zkušenost nepředstírá

Zveme tě na besedu s Jaroslavem Duškem a Janem Vencou Franckem.
Bez motivace z plakátů.
Bez přehrávání.

Jen zkušenost člověka, který strávil týdny tam, kde se přestává mluvit a začne se být.

📍 Kdy a kde: 13.2.2026 od 18:00 Společenský sál knihovny v Poděbradech
🎟 Pro koho: pro ty, co chtějí jít pod povrch

❄️💪Přijď se inspirovat příběhem lidí, kteří šli dál, i když by bylo mnohem snazší přestat.

Vstupné : 590,- Kč Vstupenky objednáte a zakoupíte pouze na čísle 737 918 150

Co má společného Jaroslav Dušek a ultramaratonec Jan Venca Francke?

Jaroslav Dušek stojí na jevišti.
Jan Venca Francke stojí uprostřed aljašské pustiny.

Jeden mluví. Druhý mlčí.
A přesto řeší totéž.

Přítomnost, nebo konec

Dušek mluví o bytí tady a teď.
Na Aljašce je to nutnost, ne filozofie.

Když nejsi přítomný, uděláš chybu.
Chyba v mrazu bolí.
A někdy končíš.

Venca se nepohybuje v metaforách. On je žije.

Odpovědnost za vlastní stav

Dušek často připomíná, že nikdo jiný za nás náš stav nevyřeší.
Na Iditarodu to platí beze zbytku.

Nepohoda? Je tvoje.
Strach? Taky.
Rozhodnutí jít dál? Jen na tobě.

Mráz se s tebou hádat nebude.

Tělo jako nástroj pravdy

Herec pracuje s tělem, dechem, hlasem.
Ultramaratonec taky – jen v extrémní formě.

Když tělo protestuje, už ho neobelžeš.
Žádná role tě nezachrání.
Žádná slova.

Jen respekt.

Kdo je Jan Venca Francke

Venca není člověk, který by vyhledával extrémy kvůli adrenalinu. Spíš ho zajímá, co se stane, když zůstanete sami se sebou. Když dojde komfort, teplo, energie – a zůstane jen rozhodnutí: jdu dál, nebo to zabalím?

Ultramaratony, dlouhé přechody, mráz, samota. To všechno nejsou jen sporty, ale nástroje sebepoznání. A právě proto je jeho zkušenost tak blízká naší otužilecké komunitě.

Každý otužilec to zná. Tělo řve „dost“, ale hlava ví, že to ještě jde. V extrémních závodech se tenhle princip násobí. Chcete vědět víc? Podívejte se na web https://janfrancke.com/

Na besedě se (doufám) dotkneme témat jako:

• jak pracovat s bolestí a krizí
• co dělat, když přijde strach nebo pochybnost
• jak se mentálně připravit na dlouhodobý diskomfort
• proč chlad není nepřítel, ale učitel

Co je Iditarod. Závod, který nemá slitování

Iditarod je pojem. Drsný závod napříč Aljaškou, kde se běžně bojuje s teplotami hluboko pod bodem mrazu, vyčerpáním, omrzlinami i psychickým tlakem nekonečných kilometrů. Je každoroční připomínkou tisíc mil dlouhé štafetové jízdy psích spřežení se sérem proti záškrtu z Anchorage do Nome.

Příšerné povětrnostní podmínky vylučovaly roce 1925 jakýkoli jiný způsob dopravy. Muži i psi si tenkrát opravdu hrábli až na dno. Sami se pohybovali na hranici bytí a nebytí, ale dokázali to. Zachránili mnoho lidí před strašnou smrtí záškrtem.

Dodneška se podmínky Aljašky moc nezměnily a tak je Iditarod označován jako „poslední velký závod na Zemi“, v němž „není důležité vyhrát, ale přežít“.

Jan Francke se rozhodl absolvovat tuto trasu na lyžích. Přesně podle pravidel bez zázemí. Bez komfortu. Jen s výbavou, kterou si táhl s sebou, a s hlavou nastavenou na přežití.

Tohle už není jen o fyzičce.
Tohle je o schopnosti zůstat klidný v chaosu, rozhodovat se v únavě a přijmout nepohodlí jako normu.

Možná nikdy nepůjdeš Iditarod.
Ale můžeš změnit svůj vztah k chladu, nepohodlí a sám k sobě.

❄️💪Přijď se inspirovat příběhem lidí, kteří šli dál, i když by bylo mnohem snazší přestat.

Těšíme se na viděnou